TLDR: je to super, jeďte tam
Honorata mě zaujala příspěvkem ohledně ledolezeckého tripu. Brzy jsem zjistil, že Rjukan je významným pojmem a dle průvodce se v oblasti nachází cca 200 ledopádů, dle mého názoru to klidně bude násobně víc, ale o většině soplíků u silnice se průvodce nezmiňuje. Je to skvělá oblast, kde si zaleze každý a hlavně si během pár dní zlepšíte svoje lezecké schopnosti úplně neskutečně.
Doprava:
letadlo - Praha – Oslo letecky, cena cca 3 až 5 000 Kč, 2h letu
místní MHD – pokud potřebujete přiblížit, tak https://www.vy.no/ počítejte s násobkem CZ ceny za MHD. Existuje i stejnojmená appka skrze kteour si lístek koupíte.
pronájem vozu – pokud bude vůz elektrickým tak chcete dojezd 400km+, jinak je cesta do Rjukanu a zpět dost náročná. Pozor většinou potkáte sníženou rychlost, náročnější podmínky pro jízdu a někdy i losa na silnici. Jeďte po hlavním tahu co to jde a nejezděte neprotaženou silnicí, protož navigace tak řekne.
Ubytko:
camp – údajně je možno bydlet v místním campu v chatkách, hromadná místnost na vaření a socializaci. Jde o nejlevnější variantu ubytka, pokud nemáte kliku jako my.
chata – pronájem místních víkendových chat je možný. V lednu 2026 jsme bydleli cca 20minut od Rjukanu v luxusní chatě. Ubytko pro 8, jedna nabíječka na auto (jo střídali jsme se a občas to byl problém), vzhledem k menší skupině jsme byli všichni pohromadě. Cena vycházela cca 3000 na 9 nocí. Půjde spíš o náhodu, ale i dvojnásobek by byl slušná cena oproti Rakousku nebo Tatrám.
Rjukan/Norsko:
vzhledem k inflaci v ČR je Norsko vcelku dostupná destinace. V nákupáku koupíte třetinu zboží za zhruba naše ceny, specifické zboží levněji (ryby a mořské tvory) a zbytek je dražší než u nás, ale přežitelná částka. V Rjukanu jsou jak Kiwi https://kiwi.no/ tak Rema https://www.rema.no/ pozor v neděli mají speciální otvírací dobu a cestou jsme potkali i obchod, který měl v neděli otevřenou jen 1/3 provozu. V Rjukanu je i lékarna, fastfood, kavárna atd. Je tu možnost relaxu v koupáku. Data na telefon vám platí z ČR nemusíte řešit náhradní simkartu, tarif atd. Mapy.com to tu mají pěkně pokryté.
Zima:
umí tu být kosa jak sviňa. Zažili jsme -27 i -5. Teploty se mohou značně měnit i v rámci oblasti. Klidně je rozdíl 8 stupňů na 20minut jízdy autem. Návětrné oblasti jsou samozřejmě ještě náročnější na pobyt. Chce to hodně vrstev a možnost přidávat ubírat dle aktuálních podmínek. Určitě nepromokavé rukavice a vícero různých druhů. Tlustá péřovka na jištění víc než potěší. Pokud budete brodit sníh, tak minimálně návleky a ideálně nepromokavé kalhoty atd. Zeptejte se Dana jaké to je mít sníh v botě při -15. Slunce vychází kolem 8:40 a zapadá po 16.h + 40 minut už/ještě je vidět dobře.
Lezení:
obtížnostně je tu úplně všechno od WI1 do WI7, dle průvodce jsou tu i nějaké mixy a možná i drytool. Oblasti kousek od parkoviště i pár hodinové výpravy za dobrodružstvím. Jednodélky, možnosti toprope, vícedélky i nejistitelné prásky. Neuvěřitelné, ale skutečné, i v nejtužší zimě potkáte tekoucí vodu a to i po ledopádu, tedy zase pamatujte na nepromokavost. Jištění je většinou šrouby, potkal jsem pár stromů na obhoz a v mojí otížnosti žádné jištění pomocí POVLu, ale jinde to může být třeba (raději bych si vybral cestu v čistém ledu, ale kdo jsem já)
Nebezpečí co popisuje průvodce:
Zima – omrzliny, podchlazení a jiné známé zimní potíže
Přístup po zamrzlém potoce – pozor zda je led dost tlustý, včerejší šlápoty nic nezaručují
Přehrady – zcela libovolně jsou zde vypouštěny přehrady a zaplavují oblasti, je třeba řešit zda je to ve vaší oblasti problém a co případně udělat pokud slyšíte sirénu (od určité výšky dolézt, jinak útěk pěšky pryč).
Kvalita ledu – velká zima může udělat velmi křehký až nejistitelný led. Mokrý led je dosti gumový a zavrtat není snadné ani zaručené bezpečí.
Knižní průvodce
Rjukan selected Ice Climbs Published by the Oxford Alpine Club in February 2020 (revised 2nd edition) link
Online skupina:
facebook
komunitní záležitost kde občas uvidíte stav nějaké oblasti a případně popis současného stavu od jiných lezců.
Oblasti a subjektivní popis:
Ozzimozis – kousek nad Rjukanem, parking v zatáčce, 5/10minut přístup. Má to horní a spodní patro, spodní má více lehkých ledů. Většinu cest je možno top ropnout, jsou zde pouze jednodélky. Velmi populární oblast, určitě půjdete do ledu, který už je přelezený, tedy snazší. Hlavní cíl pro guidy s nováčky, určitě doražte v 8 ráno na parking.
Krokan – taky nedaleko, taky populární a taky povětšinou jednodélky, velké parkoviště, přístup 15minut. Také populární oblast. Pozor část údolí je lezení uzavřena, protože nebezpečí přehrady.
Rjukan center – název napoví, parking u K benzinky nebo kousek od ní. Vícedélky přímo nad městem. Přístup 1h+
Gaustatoppen - místní hora, která natéká jako první v sezóně a nejdéle vydrží. Byl tady blue ice, pěkně tvrdý a prakticky nelezený. Přístup je náročná 1h, pokud produpáváte sníh, tak klidně 2h a víc. Vždy je tady větší zima než níže a vítr se tu do vás opře, protože u ledů nejsou stromy. Zkusili jsme to během inverze a stejně jsme mrzli
Vemork Bridge- je rychle a snadno dostupná (doslova 15 minut od parkoviště) a nabízí řadu kvalitních ledů, většinou 2–3 délky, od poměrně lehkých až po velmi náročné cest y (například nádherný Sabotørfossen za WI5). Oblast má podobně uzavřenou atmosféru jako Upper Gorge, i když je o něco méně impozantní. Velkou výhodou je dobrá ochrana, kterou poskytují vysoké stěny údolí – díky tomu zde bývají stabilní podmínky. Dalším benefitem je, že se vícedélkové cesty scházejí pěšky, nikoli slaněním, a po zhruba 15 minutách chůze je možné jít lézt další led 😉
Mæl- je obrovský amfiteátr se zcela jedinečnou atmosférou. Celá oblast je viditelná už ze silnice, ale dostat se sem není vůbec snadné. Na začátku nás čeká přibližně hodina náročného výstupu do kopce, poté dvě délky slanění a nakonec ještě asi 20 minut pochodu, většinou v hlubokém sněhu, přímo pod ledy.
Co se týče atmosféry, místo je naprosto výjimečné – ze všech stran jsi obklopen stěnami protkanými ledem. Zároveň je ale nutné mít na paměti určité riziko: z amfiteátru neexistuje jiná úniková cesta než vylézt nahoru. Pokud se to nepodaří, zbývá už jen volání horské služby.
Lezení je vícedélkové (zhruba 5 délek) a obtížnosti se pohybují od WI3 až po famózní Haugsfossen za WI6. Ani po vylezení ale nemáme vyhráno – následuje přibližně 45 minut brodění se hlubokým sněhem lesem a poté dalších 45 minut sestupu zpět k autu.
