Eliška porodila trojčata.

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Zuza

Po porodu
1. Po porodu
2. Trojčata
3. Modro pod Sněžkou
4. SV vítr
5. Ondra
6. Pítko zamrzá, dlouhé sání.
7. Maškaráda v Orle
Je tu jaro. Eliška dlouho čekala na lepší počasí. Dnes ve 13 hodin konečně porodila tři kůzlátka ženského pohlaví.

Když jsme došli do Radostína, střídavě odpočívala zahrabaná do sena, pobíhala, třásla se a sála. Eliška je spokojeně olizovala, občas na některé šlápla a to hbitě zakvičelo.

My taky kvičeli. Zvlášť, když jsme stoupali stromečkem a bořili se sněhem níž a níž a mlha nebo tma nás pohltila tak, že jsme neviděli konce. Někteří pak už ani nemluvili a jejich přáním bylo dobýt dílčí vzdálenost, pak další, a další a vždycky myslet jen na tu část, která bezprostředně navazovala.

V Žacléři u porcelánky z autobusu vystoupil Hoe, Zuza, Ondra Pospíšil z LBC a Libor Mlejnek, lezec HO Český Ráj. Nevím jak kluci, ale já osobně jsem záviděla spolucestujícím, kteří pospíchali do svých zateplených domovů. Zvlášť, když jsem záhy zjistila, že šusťákovou bundu jsem zanechala v prvním vlaku. Ať žije zpola fungující mozek ženy na mateřské! Takže Hoe jel celou cestu v moiře a fleesce. Naštěstí moc nefoukalo.

Ze Žacléře do Horní Malé Úpy (4 h) vedou dobře upravované stopy a po vyškrábání se na hřeben můžete jet jako po másle, užívat si rozhledy po nádherných pláních s listnatými solitéry a stromořadími, které zaujmou i ve tmě. Často jsme zhasínali lampy a vychutnávali krajinu plnou různorodé šedi a šedivé běloby.

Nejhorší úsek nás čekal v hodinách mezi psem a vlkem. Výlet z Úpy na Sněžku nás připravil o 3 hodiny času a mnoho sil. Spát se nám však naštěstí nechtělo. Nad Jelenkou jsme se ztratili a jak jsme kličkovali mezi stromky hledaje traverzovou cestu, vypadalo to, jako kdyby svítící rybičky vykukovaly zpoza korálových útesů...
Černošedá tma začala ustupovat tmavé modři, čelovky svítily najednou mizerně, až se kolem nás poznenáhlu rozlila tma bílá.

Sněžku jsme rádi opustili asi v půl sedmé ráno a cestou česko-polského přátelství jsme se za čtyři a půl hodiny dostali na vytouženou Voseckou boudu, v poledne do Harrachova.

Zbývá jizerská etapa, plochá a dobře upravená: Harrachov-Orle-Smědava-Kristiánov-Nová Louka-Malinník-LBC. Protože chceme stihnout vlak v sedm, spěcháme a trvá nám necelých 5 hodin, ale každý jednotlivý úsek je v mlze NEKONEČNÝ. Já už jen mlčím a občas se snažím tvářit jako supermarketová prodavačka z filmu Skřítek. Sjezd do LBC byl po těch 90 km pekelný. K tramvaji dojel jen Hoe s věrnou manželkou:-).

Za 19 hodin dřiny bylo dosaženo cíle, tramvajové linky číslo 3, která z Lidových sadů odváží na nádraží unavené běžkaře...


Co to má co dělat s Eliškou? Do dnešního poledne jsem se cítila jak po porodu, a teď už tu tíhu vzala za mě ona. DÍKY!

Vytvořeno: Zuza 20.3.2006 22:13
Upraveno:Zuza 20.3.2006 22:28