Jarní Arco

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Tomas

Udolí Sarche
1. Udolí Sarche
2. Pian del Paia-loňské kolbiště
3. Placche Zebrate
4. Lezení na Zebrate1
5. Lezení na Zebrate2
6. Base jump v závěrečné fázi1
7. Base jump v závěrečné fázi2
8. Lezení na Zebrate3
9. Zahrada jistí
10. Sobotní večírek1
11. Sobotní večírek2
12. Sobotní večírek3
13. Sbírka
14. Hrba-kytarista
15. Únava začíná být znát
16. Rána opilcova
17. Naše sociální tábořiště
18. Ale už zase lezeme
19. Bidlo v 6b
20. Jirka v 6c
21. Jirka v tomtéž
22. Beruš v 6b
23. Hrba v 7a

Letošní, skoro již tradiční výlet do Arca byl pro mnohé z nás prvním lezením venku vůbec. Jelo se na Velikonoce, tentokrát v rozšířené sestavě dvou aut a osmi lidí, dva účastníci nebyli členy HO Humanita. Velmi prohloupili ti, co původně chtěli jet a pak z jakýchkoliv důvodů odřekli. Počasí bylo příjemné, slunečno či oblačno, v údolí se teploty pohybovaly kolem 18 az 25 stupňů, kvetly stromy, zatímco ve výškách nad 2000 metrů stále ležely bílé čepice. Lezlo se mohutně, ať už v osvědčených skalkařských oblastech tak i v klasických vyšších stěnách v údolí Sarche. Výkony nechť si každý účastník vyjmenuje a obhájí sám.
Pár osobních dojmů:
Velkým a prakticky jediným negativem byla přeplněnost skal. Byly velikonoční svátky, což znamenalo obrovský nápor hlavně německy mluvících zájezdů, rodinek a horoškol. Tyto uskupení hlučících občanů, občanek a občánků obsadily mnohdy celé sektory na celý den, takže nově příchozí cizí dvojice lezců prakticky neměla šanci cokoliv ve vybraném sektoru zdolat. Tedy o Velikonocích do Arca již nikdy, případně ano, ale uklidit se do vysokých stěn a zdolávat klasičtější horské cesty.
Po dvou dnech jarního rozlézání se ve čtyřkách, pětkách a šestkách (což si velmi pochvaloval můj spolulezec Zahrada) jsem třetí den konečně začal zdolávat cesty od 6+ výše.
Nutno podotknout, že sedmičky tahaly i dvě přítomné dámy, hlavně Berda si dokonce troufla i na lehčí 8-.
Další bohulibou činností byl velmi povedený sobotní večírek za vydatného přispění Hrbovy kytárky, levného supermerkátového vína, lahve koňaku a lahve Johnyho Walkera. Opodál kempujícím Němcům jsme názorně do pozních nočních hodin ukázali, že Češi nejsou žádní suchaři. A také, že umíme pít, neboť se konalo pouze jediné drobné zvracení, které si dotyčná po vzoru "bulimické Sestruchy" raději vyvolala sama, aby se jí následně dobře spalo. A brzo ráno opět hurá do skal.
Bohužel majitel našeho vozu Jirka musel být v pondělí odpoledne doma, takže jsme již v neděli večer odjížděli. Druhý vůz ještě celé pondělí lezl a nyní by už všichni měli sedět u soustruhů a makat.
Celkově se Arco znovu povedlo a už nyní se můžeme těšit na další ročník.

Vytvořeno: Tomas 19.4.2006 10:02