Divokej císař

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Lukas B

Aneb jak počasí dělalo co mohlo

Dlouho předlouho jsme plánovali výlet do říše divokého stařičkého mocnáře, abychom tam utrápili nějaké strmé vápencové kvaky. V pátek jsem přišel do práce vybaven tučnou alpinistickou sviní, a shlédl BergWetter na všech možnejch webech. Ostatní udělali totéž, a tak se rozpoutala asi dvouhodinová emajlová smršť jejímž výsledkem bylo jednoznačné rozhodnutí o odjezdu s nadějí na třídenní pařbu v autě obklopeném běsněním živlů na parkovišti.
Vyjeli jsme ze smíchovského Bahnhófu v sestavě Bidlous, Tomas, Filipes a já. Slibovaný déšť přišel někde u Mnichova a byl značně intenzivní. Pod mořem obráceným vzhůru nohama (neustálé řeči o tom jak se nedá lézt, proč jsme sem jezdili, ujímám se role optimisty a nadšeně pokřikuju že to padá rosa a že nám nic nechybí) jsme dojeli až na parkoviště u hotelu Griessenalm, kde jsme nejprve asi hodinu taktizovali, vypili polovinu flašky tuzemáčku a pak prohlásili déšť za ustávající a zalehli jsme do stanů ukrytých mezi auta s optimistickým budíčkem naplánovaným na šestou.
V sobotu ráno bylo sice šedivo, ale sucho a bezvětrno, a tak vyrážíme na procházku s lanem pod východní stěnu Jatek (Flajšbanku). Tomas s Bidloněm vyrážejí do naprosto kompaktní stěny do jakéhosi Rebiče, s Filipsem jdeme pod Výsnera a pod nástupem půlhodinku taktizujeme nad počasím, když pak vidíme šestici lidí mířící k témuž nástupu, tak honem nastupujeme. Filipes jakožto zdatnější lezec a moralista nezadržitelně stoupá převážně na prvním konci lana a převážně stylem OS, já lezu chvatně a s frýklajmbingem si moc hlavu nelámu, v traverzu předvádím vybroušenou techniku přítahů za smyce. Na předposledním štandu nás dohání další dvojka, jsou to Bavoři z Weidenu ve Frankenjůře, páč počasí drží jak přišitý tak není kam spěchat, a tak je situace z obou stran přijímána vlídně a přátelsky. Pak už je vršek a sestup, slanění, slanění, pochod a čtyřikrát slanění a jsme zas pod nástupem a pak vonányje dolů ferátou a sutí k autu, Filipes při sestupu zaostává a dochází se zpožděním pajdaje a opíraje se o sukovici ulomenou v křoví. Za chvíli se objevují Tomas a Bidlo, září jak sluníčka, Rebiče utrápili ale ani oni nehráli na sedmový horský RP športklettern.
V neděli vstáváme v půl šestý, je azuro - prasan, a před osmou nastupujeme opět do stěny Jatek, tentokrát do Dylfra, nejdřív dvoudýlkovej traverz a pak osmnáct dýlek kličkujících mezi bujnými plotnami, Tomas s Bidlem lezou naproti na Predigštůl, a tak se navzájem dobře slyšíme. Opět zavrhujeme sportovní zásady (je tady skoba? je! chňap!) a před třetí jsme na gipflu a opět starý známý sestup a v šest jsme u auta, kde už čeká druhá část výpravy. Honem balíme a valíme nach Hause, do Prahy dorážíme chvíli před půlnocí.
Vylezeno:
Bidlo a Tomas: Fleischbank Rebitsch-Spiegel, 6-A1, Predigstuhl Západní zářez 5A0
Filipes a Lukas B.: Fleischbank Wiessner-Rossi 5+A0, Dülfer 5+A0

Vytvořeno: Lukas B 30.6.2003 08:44