Mistrovství Humanity a přilehlého vesmíru v pípákování 2011

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Kuba

Pípákování 2011. Výsledková listina.
1. Pípákování 2011. Výsledková listina.

Všelijaké orientační závody O pohár sovětského vojenského prostoru už prověřily v minulosti mnohé dvojice. Jejich jména zapsaná na slavném sovětském ešusu však ukazují, že většina z nich se časem rozešla.

Protože jsem tomu chtěl předejít, tentokrát jsem zorganizoval orientační závod jednotlivců.

O co šlo? Každý závodník, jeden po druhém, dostal první orientační bod. Na cedulce bylo napsáno, kolik kroků a v jakém azimutu je vzdálený první pípák. Doběhl k němu, svým pípákem ho dohledal a našel u něho další cedulku s další vzdáleností a dalším azimutem. Mapu a busolu s sebou nikdo nesměl mít, vlastní pípák byl povinný.

U šestého pípáku bylo napsané číslo 33 pro kontrolu, že byl nalezen, a odtud již běžel závodník rovnou nazpátek na start. Celkem měla trasa cca 500 kroků a o něco méně nazpátek.

Už na startu bylo jasné, že to nebude úplně lehké. "Azimut je doprave nebo doleva?" "Kde tam může být sever?" a podobné hlášky srážely můj odhad jako stavitele trati, že nejlepší ji zvládnou za deset až patnáct minut.

Hned první startující Bára Š. ukázala, že čas to je reálný. Dlouho vedla za 13 min. Pak ji pomyslné vítězství přebral Peťo s vidinou ceny pro vítěze - horolezecké knihy, kterou věnoval Geo, a kterou Peťo po ránu rozečetl.

Jenže pak se rozcvičil Dejv a dostal se na 11 minut. Poslední startující Geo nakonec stlačil čas pod 10 minut, protože měl tak citlivý pípák, že vynechal asi dvě až tři kontroly a stejně se dostal k cíli za 9 minut.

Nejhůř dopadl další reprezentatnt velmoci na východě Laco. Když se po 43 minutách vrátil, mluvil o předběhnutém kamionu, lezení po žebříku, křižování velké louky a podobných skopičinách.

Česné jméno na putovním poháru tedy patří Geovi a knižní cenu dostal Dejv. Ten také slíbil, že jakožto orientační běžec, postaví trať s mnoha vychytávkami příští rok.

P.S.: Díky všem za návštěvu v Mukařově. Především Omarkovi za dataprojektor a plátno, promítačům a promítačkám (letos měla všechny diashow švih a byla dost zajímavá, že jsem při žádné neusnul) a také za to, že jsme doma v Praze mohli jíst až do dneška několik bochníků chleba, které jste tam nechali.

Vytvořeno: Kuba 10.11.2011 17:20
Upraveno:Kuba 10.11.2011 17:25