Pálava

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Tomas

Nedávno visela v Kalendáři malá pozvánka na čtyřdenní lezení po mohutných stěnách pálavských vápenců. Po nejrůznějších peripetiích s počasím a počtem lidí, kteří se hlásili a pak zase odhlašovali, jsme vyrazili v sobotu ráno ve složení Vlasta, Radek, Simona a já. Doufali jsme, že jižní Morava a její stálé teplé a slunečné klima nezklamou. A podařilo se. Sobota, neděle a úterý byly ve znamení celodenního lezení po skobách a nýtech v severní 80-ti metrové stěně Martinky a jejím 25-ti metrovém sousedovi Obřím kameni. Ačkoliv sluníčko svítilo jen dopoledne (v úterý celý den), bílý vápenec podobný tomu v Dolomitech pořádně studil a my byli nabalení do několika vrstev oblečení, čepic a rukavic, podařilo se nám přelézt cesty jako Střed plotny 4, Normálku 4- 3.délky, Pytlíkův kout VA0 - RP7,Kout Martinky 5, Papírák 4, Juntálka 3, Hrana plotny 5, Západní žlábek 3, Májová 4, Narovnaná Májová 4+, Malý Pavoučí výstup 3+A2 2.délky, Kočičí lávky 4, Cesta přes špunt 4+, Kout plotny 4+ a snad ještě něco dalšího. Z perliček oblasti mohu uvést občasnou lámavost skály, velehorský charakter a třeba to, že některé staré cesty mají dodnes původní šestimístnou klasifikaci a je třeba mít se na pozoru. Dají se najít i takové lahůdky jako jedna cesta za V+ na Obří kámen dnes hodnocená za 8+/9-!! Například mě převapil převislý, nejištěný a trochu uklouzaný nástup Narovnané Májové, který prvovýstupce dal jen za 4+. Prostě od čtyřek výš je to tu těžké a moravští lezci nejsou žádné bačkory.
V pondělí jsme zvolili odpočinkový den a vyrazili na výlet hřebenem Pálavských vrchů přes zříceninu Dívčích hradů, vrchu Děvína, Sirotčího hrádku až do Mikulova. Zpátky do Věstonic se nám už dalších 15kilometrů šlapat nechtělo a tak jsme radši zvolili vlastivědnou okružní jízdu místním autobusem.
Důstojným zakončením bezvadného lezeckého víkendu bylo slunečné úterý. Se Simonou jsme vyrazili na Malého Pavouka, technický výstup, který vede ve čtyřicetimetrové výšce levou částí úžasné obrovské střechy Kavčí jeskyně, ve které prý dříve sídlili lovci mamutů. Cesta nám vyšla na celé dopoledne a byla spolu s předchozími, jak řekla Simona, jejím nejtěžším lezením, které kdy zažila. Na odpoledne jsme zvolili několikadélkovou Normální cestu s variantou dolezu hezkým koutem.
Ani kluci se neflákali a vylezli několik pěkných hodnotných cest. Do Prahy jsme odjížděli před pátou a díky Vlastově dravé dálniční jízdě jsem již v půl osmé seděl naložen v horké vaně.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům za pohodovou atmosféru celého výletu a hlavně organizátorovi Vlastovi, který celou akci zorganizoval, pomáhal nám neznalcům při orientaci ve stěnách, zařídil super bydlení v levném penzionu a dopravil bezpečně všechny účastníky domů.

Vytvořeno: Tomas 29.10.2003 11:09