Großes Wießbachhorn

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Filip K.

Úderný víkend v masívu Glockeru

Grosses Wiessbachhorn
1. Grosses Wiessbachhorn
2. Cestou nahoru
3. Cestou dolu
4. Grosses Wiessbachhorn
5. Grosses Wiessbachhorn
6. Grosses Wiessbachhorn
7. Gross Glockner
8. Grosses Wiessbachhorn
9. Mooserboden
10. Salzkammergut
11. Salzkammergut
Evka, Zeťák, Radka a Filip se vydali na Großes Wießbachhorn v Glockner masívu. Vstávačka v 5 ráno šla svižně - měsíc svítil už od 3 tak jasně, že jsme stejně byli vzhůru dlouho dopředu.

Od Kesselfal Alpenhaus (1034 m n.m.) jsme jeli autobusem, který nás vysadil u horní přehrady Stausee Mooserboden (cca 2000 m n.m). Odtud jsme vykročili k chatě Heinrich-Schwaiger-Haus (2802 m n.m.) a pokračovali na vrchol. Sněhu minimum, takže ani nevadilo, že mačky a cepíny jsme nechali dole. Pro efekt alespoň někteří z nás nasadili helmy. Vrcholu 3564 m n.m. jsme dosáhli kolem 11 hodiny. Počasí bylo parádní, takže nebylo kam spěchat a vrcholový oběd jsme si náležitě vychutnali. Nadšení lovci kešek Evka se Zeťákem si ho navíc zpestřili převracením všech kamenů na východ od vrcholového kříže, což vyvolalo spoustu pobavených a udivených pohledů ostatních přítomných horolezců. Cesta dolů šla rychle, akorát Filipa už před nástupem do autobusu dohnal spánkový dluh a byl rád, že se svezl (naštěstí ne během jízdy na zem).

V neděli jsme přejeli mezi Attersee a Traunsee. Fiktivní pěšinou jsme pod "vedením" Zeťáka vyšlápli do lezeckého sektoru pod Hochlecknkogel. Evka se Zeťákem lezli "Loyahoi" (6-) a Filip s Radkou zkombinovli první dvě délky Manege frei a poslední délku NiR (6-) do jedné cesty. Jediný zádrhel nastal v hladké plotně, kterou Filip musel po dlouhém váhání háknout o expresku, jinak bychom tam byli ještě teď. Slanili jsme společně na dvou jednoduchých 60 m lanech, což mělo tu výhodu, že lehčí jedinci mohli i bez prusíku pustit oběma rukama lano a přitom zůstali stát bezpečně na místě.

Pár faktických informací: Großes Wießbachhorn se nachází ve Vysokých Taurách kousek od známého lyžařského střediska Kaprun. Dá se na něj chodit v létě i v zimě. V létě, konkrétně od června do září je možné si první "asfaltovou" část cesty zkrátit autobusem, který jezdí od patrového parkoviště (v 10. patře pakrování zdarma) na hráz přehrady Moserboden. Autobus pro horolezce jede každý pátek, sobotu a neděli v 6:30 (na vyžádání na stránkách infocentra) a zpáteční cesta vyjde na 20 euro. Poslední bus do údolí jede v 16:45, což dává za dobrých podmínek i průměně zdatnému lenochodovi dostatek času na vylezení na vrchol, obědovou pauzu, sestup k chatě, pivo, sestup k přehradě a osvěžení ve zdejší ledové vodě. Podle průvodce trvá cesta nahoru 5-6 hodin, my to zvládli za necelé 4 čistého času. V pozdním létě není potřeba ani žádné vybavení na sníh a led, jelikož ledovec už se ve výstupové partii nenachází a sníh je až na výjimky odtátý. Pokud byste chtěli nahoru zamířit v zimě, počíteje minimálně dva dny. Spát se dá ve Winterraumu buď v chatě na hrázi Moserboden (neustále vytopený winterráč s teplou vodou, splachovacím záchodem a wi-fi, místo asi pro 6 lidí, jinak spacáky) nebo v chatě Heinrich-Schwaiger-Haus. Jedná se ale o severní svah, takže není vhodné pokoušet se o výstup hned ze začátku zimy.

Vytvořeno: Filip K. 22.9.2019 21:05
Upraveno:Filip K. 22.9.2019 21:34další...