Humanita Diskuse

Leta to nikdo nevedl a taky uz do telocvicny skoro nikdo nechodil. A ted mame cvicitele 4. Predtim to skoncilo na tom, ze se vzajemne znechutili basketaci s cvicencema. Ze by to tentokrat zkoncilo na tom, ze se znechuti cvicitele? Koukejte se domluvit.

Tyjo to je fakt zajímavý, já když jsem si ten Hrbův příspěvek přečetla, taky jsem v tom vyčetla 18. Každopádně je to 25. a jestli se ho neujme Barbucha, možná bych ho brala.

Jo už vim, dnes je pátek, a příští čtvrtek pro někoho znamená čtvrtek příští týden, pro někoho ne ten první čtvrtek co ode dneška přijde, ale až ten další.

Hlasujte v anketě, zda si přejete mít potisk na tričkách na břísku anebo na zádíčkách. Výhoda toho druhého tkví též ve skutečnosti, že by tričko bylo doplněno ještě o potisk jedné malé sovičky vepředu na levé prso.

...sovičky mě začínají zajímat....

Tak, navíc Hrb to psal ve čtvrtek..(tedy pak logicky příští čtvrtek je ten za 7 dní).

Ještě dodatek k Pólovi. Na dámske tílko to na záda nepůjde, záda jsou malinkatá.

Neměla by nějaká dobrá duše na půjčení pípák do Tater? Určitě bych se nějak odměnila

Měla bych otázku ohledně cepínu. Do Tater s sebou turistický cepín nebo lezecký?

Souhlas s Jani.. a jak zmínila Verča, na schůzi v září si Jani vzala na starost organizaci činností v tělocvičně. Jen z ničeho nic napsat na diskuzi : "Vedu příští trénink." je zvláštní způsob komunikace.
Ale nebojte (Gobo), o vedení tréninků se prát nebudu a Pilo taky ne. Nejde o to , kdo treninky bude vést, ale aby byly... tak se kdokoli může s Jani dopredu domluvit (mailem, v hospode; poptat se clenstva o jakej typ treninku je zajem..) a trenink si vzít na starost.

Skialpova akce v Krkonosich bomba, na programu otravne vyslapy a skvostny freeride, k tomu spousta lehkovazne podane teorie z pohledu Kuby. Celkove hodnoceni A+, hrdinou vypravy myslim jednoznacne Vita . Kdo jste nebyli, mate ceho litovat.

No mozem ti ponuknut jeden co je rezervovany v Rockpointe. Ak ho chce dakto tak nech sa ozve do utornajsieho obeda, inak ho zrusim. Inac na to co polezies ti staci aj turisticky cepin.

Ještě bych nezapomenula vyzdvihnout famózní ubytování, takže sláva Geovi! (taky za vlek a navigátorství)

Spíš bych doporučil turistický + kladivocepín.

ostatně ohledně cepu do tater se dá odpovědět následujícně:
pokud je hnusně, nejde vystrčit nos a chlastá se, nejlepší cepín žádný, a ušetřenou energii nejlépe věnovat vynesení kvalitní desinfekce. jde-li sotva vystrčit nos a je-li v blízkosti rampouch (třeba ledy pod svišťovkou) a kvůlivá mlze a lavinovce se na něj chodí klofat každej den, potom jednoznačně rampouchové pochystátory. je-li tak nějak normálně, potom se devadesát procent aktivity odehrává po kolena v bílym svinstvu, a každej centimetr délky motyky a každej ušetřenej gram je výhodou, tedy votlučenej turisťák, který v drnu drží srovnatelně se zbraní za půl průměrného platu. je-li výjimečně krásně a po oblevě přijde mráz a azuro a běhá se při bezvětří po tvrdém sněholedu po předních hrotech, potom zase výhodou spíše zbraně než motyky. ovšem to se mi přihodilo celkem tři dny, a dle vyprávění místních pamětníků to byla situace zcela výjimečná, a ten týden v historii zapsán skonem asi desítky zimních lezců, konec února 1999.
z dlohodobé tatranské zkušeností (mojí, zkušenost a štěstí se mohou lišit):
20% času první případ
40% druhý případ
38% třetí případ
2% případ poslední
z toho plyne: jedeme-li někam, kde v blízkosti bývá led ku klofání (brnčála, slizák), potom to máme 40:40, tedy plichta. pokud někam, kde led není (téryhütte, rauberhütte), potom jednoznačně turisťárna.
ovšem můžeme si položit otázku, proč zrovna do tater. kromě nostalgie a dostupné průvodcovské literatury v řeči srozumitelné mě napadají jen argumenty pro destinace zcela jiné. ale proti gustu žádnej dyšputát.

Ty žofka... to je elaborát. Tak to má být. (A kam bys doporučil jinam s Humanitou jinam na zimu? Já zatím vymyslel jen Simony pd Dachteinem, ale jsou tam bez lyží dost dlouhé nástupy.)

Tatry = romantika jedoucí postele z Prahy až pod kopec.. ne?

tak zaprvý je potřeba, abych tatrám přiznal ještě jednu zimní výhodu, a tou je nevápencovatost (ikdyž nakonec, i na vápencové mixy se dá zvyknout, ale kombinace vápencových a zimních podíží se zajištěním dá strachu novou dimenzi).
v podstatě na to naše trojkaření bych v únoru volil nějaký roztomilý penzionek v srdci nízkejch taur, ráno bych vždy popojel kousek autem k jinému kopci, a vydrásal bych se nějak na lyžích kousek nahoru a dotrápil bych to s motykou po hřebeni. v březnu-dubnu bych zajel vejš, štubaj, ötztál a podobně. týden voblejzání jedné doliny s romantickou, leč předraženou chalupou plnou špecifík, to by při pohledu střízlivém připadá jako svérázná forma pokání.

Tos mi teda moc nepomohl... A taky se mi moc nechce v patnácti lidech někam přejíždět autama.

tak teda konkrétně: třeba franz-senn-hütte, ovšem vzhledem k nadmožské výši v dubnu. ledovec, lyže, hřebínky na lano... bergsteigerhalbpension a matrazenlager s naplněním termosky a svačinou na svah za řádově třicetieuro (ovšem na rozdíl od slovenskejch chalup je člověk po snídani i večeři přežrán až běda - a to jsem docelažravej). je to tam dost oblíbený pro zimní výcvikový kurzy.