Záchrany v Divoké Šárce 2025

Záchrana Dekamerona

Než se ponoříme do okamžiku, kdy čas ztrácí význam a adrenalin přebírá vládu nad rozumem, začneme hezky od začátku.

Je sobotní ráno. Mráz krásně kreslí jinovatku po oknech a mě z vyhřáté postele dostává pohled na čas. Bleskově vyběhnu z postele a dávám se do balení a házení všech potřebných věcí na hromadu. To máte jednoduché lano, dvojčata, sedák, repku, karabiny, lékárničku, termosku, žďárák, kýbl a dalších pár věcí, kterými následně krmím svůj batoh. „Unesu to? No…? Budu muset!“ Obloha bez mráčku slibuje krásné počasí.

A tak jedna z posledních věcí, než mě stihne Myš z PDB vyzvednout, je napatlat na sebe SPFko, které mi při spěchu skončí v očích. „Bravo, Tomáši, zase jsi něco dokázal udělat kvalitně, víc než je potřeba.“ Povzdechnu si v duchu. Protože je čas odjezdu, nezbývá než zavřít dveře a přivítat se s Myš.

Je lehce po půl deváté a my s Myš přijíždíme na místo srazu, kde jsme první. Jdeme se pomalu ohřát do místního fastfoodu a protože je můj batoh již nakrmen, je čas dohnat i mou snídani, na kterou mi ráno nezbyl čas – pochopitelně. Po chvíli přicházejí i ostatní účastníci HáPéček. Čas do deváté, tedy i do oficiálního srazu, vyplňujeme diskuzí. Mísí se různá témata – od těch, kteří už od páté ranní hodiny nemohli dospat a těšili se na záchrany, přes sdílení zážitků z OBPH závodu až po to, kdo si co pamatuje ze záchran. Lehce po deváté hodině vycházíme z parkoviště směrem do Šárky, když vtom mi začne volat neznámé číslo. Vzít či nevzít – to je oč tu běží. Nakonec zvědavost překonala nechuť zvedat cizí čísla.

VIDEO DIVOKÁ ŠÁRKA: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Tentokrát je to Dekameron, který mi v telefonu sděluje, že slaňoval s Kubou Turkem ze Žabáka. Náhle se přetrhlo lano a on je někde ve skále. Kuba Turek je „nejspíš“ nebo „asi“ nad ním s tím, že Dekameron nemůže hýbat nohama a bolí ho ruce. Po pár vteřinách přepínám telefon na hlasitý odposlech a shromažďuji ostatní hápéčka kolem, ať mohou Dekamerona taky slyšet a naložit s novou situací. „Dekamerone, neboj,“ končí první hovor. S Myšákem se shodujeme, že při pádu a neschopnosti pohybu dolních končetin je vhodné rychle zavolat záchranné složky k Žabáku, a tak se Myšák chopí volání záchranky. To je ten moment, kdy se teorie mění v praxi. Vedení skupiny se chopí Marci s Myš, které začnou shromažďovat informace o materiálu, lékárničkách, žďárácích a lanech ve skupině. Indiánským během dorážíme pod Žabáka, kde již v dálce vidíme Dekamerona, jak se sluní na skále. Kubu Turka zatím nevidíme. Voláme Dekameronovi a informujeme ho o tom, že ho vidíme, s tím, že snad brzy budeme u něho. Zkoušíme volat i Kubovi, ale marně. Pod Žabákem navlékáme sedáky a rozdělujeme se na dvě skupiny. Nezapomínáme si vyměnit materiál. Myšák s Marci jdou pro jistotu prohledat nástup Žabáka, zda Kuba náhodou neprosvištěl ze skály a nenachází se dole. Zbytek směřujeme na vrchol Pyramidy k místu, kde měl Dekameron s Kubou slaňovat.

V půlce cesty na vyhlídku Pyramidy vidíme Kubu, jak sedí skrčený u skály. Ondra Havlák na něj volá a zkouší ho uklidnit a sdělit mu informace, že ho jdeme zachránit. Myš mi dává pokyn informovat druhou skupinu o tom, že jsme našli Kubu, ať dorazí na vyhlídku. Dobíháme na vyhlídku. Vytahujeme lana z batohů a Myš dává pokyn k natáhnutí dvojčat a jedničky, pomocí které slaníme za Dekameronem. Ondra Havlák se vydává za Kubou, neboť se jedná o místo, ke kterému se dá sejít pěšky z boční strany skály. Filipes mi pomáhá udělat metodické uzlíky na konci lan, aby nedošlo k proslaňování. Myš mi dává pokyn ke slanění k Dekameronovi. Prusík, odsed a hurá dolů po dvojčatech za Dekameronem. Při slanění předávám Myši informaci o tom, že Ondra a Marci jsou u Kuby. Já směřuji k Dekameronovi, kterého nacházím hodně vlevo od slaňovací linie za balvanem. Zde přichází první zádrhel – vést lano přes hranu. Cvakám Dekamerona a sebe do záchranářské jedničky. Vyzpovídám ho, jak moc je pohmožděný, a prohledám, zda je přítomná krev. Chvíli po mně doráží na stejnou polici i Myš, která slaňuje na jednom prameni a pomáhá mi připevnit Dekamerona k lanu. Zafixovat hlavu, batoh, a přichází s dobrým nápadem vybudovat dvoubodový štand z vklíněnců, aby nedošlo k velkému zhoupnutí při návratu do linie.
Při propojování karabin se dopouštím pár chyb, neboť v slaňovacím řetězci se nachází navíc má vytvořená odsedka a ne záchranářská jednička. Naštěstí dohlížející pán Chaloupka stihl zakročit a upozornit mě. „Pokud chci udělat harakiri, mám k tomu nakročeno,“ zaznělo suše. Problém nastal se spojením mojí odsedky se štandem, který by pod zatížením nešel uvolnit – leda prořezáním. Spěch a preciznost nejdou ruku v ruce. Po odstranění metodických chyb jsme sice přejeli přes ostrou hranu, ale dvojčata to vydržela, i když oplet už moc ne – zpětně zjištěno. Přenesení zraněného nepřicházelo v úvahu. Vydáváme se s Dekameronem dolů. Myš skvěle asistovala. Dole už čekal Myšák připravující nosítka. Protože délka dvojčat nedosahovala k asfaltce, bylo potřeba vytvořit nový štand. Myš a Myšák následně přenesli Dekamerona blíže k místu nového štandu. Já jsem stáhl dvojčata a obě Myši připravily štand kolem stromu. Následně přenášíme Dekamerona k asfaltce. Nastává happy end.

Příběh o tom, jak byl zachráněn Kuba nechám na něm. Po záchranách následoval briefing v nedalekém pivovaru, kde jsme jako tým dostali zpětnou vazbu a rozebrali problematické situace.

Každá akce je lekce. Tohle nebyla výjimka.
Od komunikace, přes volbu vůdce, po práci s materiálem - všechno se dá zlepšit.
Ale co si odnáším nejvíc? Klid pod tlakem a víru v tým, který drží pohromadě, i když situace ztuhne. Díky všem instruktorům a figurantovi – za zkušenost, která má skutečnou váhu.

Bezpečnému lezení zdar!

Poznámka KT: Oproti předchozím letům jsme byli zachráněni určitě lépe. Hlavním důvodem bylo, že se Myš z PDB ujala šéfovské role! Takže každý začal podle jejích pokynů něco dělat. Naopak oproti jiným rokům se dělaly chyby v základních věcech - navázání na "jedničku", přesedání u štandu a rovnovážném postoji při slaňování. Slušný byl postup při kontrole zdravotního stavu a vyhodnocení, co lze se zraněnými dělat.

Poznámka k materiálu: Fakt si napříště berte na takové metodické akce lana z oddílové půjčovny. Nepřijdete tak o svůj cenný materiál, když se někde omylem řízne nebo prodře.

P.S.: Byli bychom zachráněni, i když s chybami, kterým se samozřejmě v reálné akci nikdo nevyhne. Bylo by to náročné, zdlouhavé a fyzicky těžké, ale byli bychom dole. To je hlavní!

Jak jsme se snažili dříve?

2024 Riziko spojené se slaněním ve společném závěsu a Zachraň se, kdo můžeš

2023 Simulovaná záchrana

2011 Záchrana horolezců v Divoké Šárce

2008 Vzpomínka na záchranářský víkend a Fiktivní zranění v Divoké Šárce